Rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení je z alternativních způsobů řešení civilních majetkových sporů jediným řízením, které je možno postavit na roveň řízení soudnímu co do důsledků, které s sebou přináší, neboť v řízení před rozhodci dochází stejně jako v soudním řízení k vydání závazného, konečného a hlavně vykonatelného rozhodnutí

Advokátní kancelář Kausta & partneři

  • zastupuje  klienty i v rozhodčích řízeních
     
  • zastupuje klienty v řízeních o přezkoumání rozhodčích nálezů
     
  • členové  advokátní kanceláře vykonávají funkci rozhodců

Rozhodčí řízení, jehož vedení v České republice umožňuje za stanovených předpokladů zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, patří mezi alternativní, mimosoudní způsoby řešení civilních majetkových sporů, které má sice se soudním řízením civilním mnoho společných znaků, ovšem oproti civilnímu soudnímu řízení má řadu praktických předností.

Předpokladem konání rozhodčího řízení je dohoda stran sporu o tom, že tento bude řešen s vyloučením pravomoci obecných soudů právě formou rozhodčího řízení. Ujednání stran sporu může mít

  • formu rozhodčí doložky - písemné ujednání o řešení případného sporu v rozhodčím řízení je zakomponováno do smlouvy jako součást uzavírané smlouvy
     
  • formu rozhodčí smlouvy - strany se mohou o rozhodování již vzniklého sporu před rozhodcem dohodnout i následně, a to uzavřením rozhodčí smlouvy

Výsledkem rozhodčího řízení je vydání rozhodčího nálezu, tj. rozhodnutí, které má účinky pravomocného a vykonatelného rozsudku a je samostatným exekučním titulem.

Jestliže strana, která byla rozhodčím nálezem zavázána ke splnění určité povinnosti, tuto dobrovolně ve stanovené lhůtě nesplní, je možné proti ní následně, na základě vykonatelného rozhodčího nálezu, vést klasický soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci

Výhody rozhodčího řízení oproti řízením vedených před obecnými soudy

Nižší náklady

Projednání a rozhodnutí sporu před rozhodci ad hoc je levnější než standardní soudní řízení, neboť poplatky za rozhodčí řízení jsou nižší než soudní poplatky za projednání a rozhodnutí sporu před obecnými soudy a v kombinaci s dále uvedenými výhodami rozhodčího řízení tak klasickému civilnímu řízení vytváří silnou konkurenci

Rychlost

Zatímco u obecných soudů může délka trvání soudního řízení dosáhnout třeba i několika let, se délka rozhodčího řízení pohybuje klasicky v rozmezí několika týdnů, v případě složitějších sporů pak maximálně v rozsahu několika málo měsíců. Doba projednání a rozhodnutí jednodušších sporů pak v rozhodčím řízení běžně činí jeden měsíc, u složitějších sporů se pak doba jejich projednání a rozhodnutí počítá na dva až tři měsíce. Jistotu rychlého projednání a rozhodnutí sporu zaručuje též primární písemnost řízení před rozhodci, kdy rozhodci rozhodují pouze na základě stranami předložených písemných důkazů a eliminují tím riziko průtahů rozhodčího řízení spojených s účastí, resp. neúčastí stran na ústním jednání

Neformálnost

Na rozdíl od řízení před obecnými soudy je rozhodčí řízení mnohem méně formální, avšak přísné dodržování procesních předpisů je vždy garantováno. Rozhodčí řízení je však oproštěno od povinných formálních kroků, které mohou být stranami zneužity ke zbytečným průtahům, jak k tomu často v řízení před obecnými soudy dochází. Už samotná skutečnost, že se strany rozhodly předložit spor k projednání a rozhodnutí rozhodci a nikoli obecnému soudu, vychází z předpokladu zvýšeného zájmu stran sporu na jeho rychlém a efektivním vyřešení

Neveřejnost

Diskrétnost rozhodčího řízení s sebou přináší další velkou výhodu, a to skutečnost, že oproti zásadě veřejnosti, která ovládá klasické civilní soudní řízení, se veřejnost na jednání před rozhodci neúčastní, což dává účastníkům řízení jistotu, že skutečnosti tvořící předmět sporu nebudou mimo řízení nikde prezentovány. Tyto záruky trvají též po ukončení řízení, kdy je spis uložen do úschovy soudu

Jednoinstančnost

Jestliže si strany sporu v rozhodčí smlouvě nesmluví možnost přezkumu rozhodčího nálezu jinými rozhodci, pak se vydáním rozhodčího nálezu rozhodčí řízení končí a není možné proti němu podávat jakýkoli opravný prostředek. Doručením stranám sporu se pak rozhodčí nález stává konečným a závazným rozhodnutím ve věci, které je současně po nabytí vykonatelnosti samostatným exekučním titulem.

Snadná vymahatelnost také mimo území ČR

Oproti výkonu rozhodnutí obecného soudu v civilním řízení je nepoměrně snadnější domoci se za hranicemi České republiky výkonu rozhodčího nálezu, což vyplývá z ustanovení mezinárodních smluv, z nich za tu nejvýznamnější je třeba označit Úmluvu o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, tzv. Newyorskou úmluvu.